Nová koncepce má Ostravě pomoci vytvořit odborně podložený a dlouhodobě udržitelný systém péče o umění ve veřejném prostoru. Zaměřuje se nejen na ochranu a obnovu stávajících děl, ale také na transparentní pořizování nových realizací, jejich propojení s investicemi a urbanistickým rozvojem města i na komunikaci s veřejností. Jejím cílem je přispět ke kvalitnějšímu městskému prostředí a posílit kulturní identitu Ostravy.

„Ve strategických dokumentech města je opakovaně zdůrazňován význam kvalitního a funkčního veřejného prostoru. Osobně věřím, že k němu může významně přispívat právě umění – nejen sochy a plastiky, ale také reliéfy, mozaiky nebo dnes velmi rozšířené muraly. Umění dokáže proměnit běžné náměstí, park nebo ulici v prostor, kde se chceme zastavit, setkávat se a vnímat město jako místo, které má svou identitu i příběh. Taková místa je však potřeba nejen vytvářet, ale důsledně pečovat také o ta již existující.

Na území města se dnes nachází přes 880 zmapovaných uměleckých děl. Mnohá umělecká díla jsou dnes v soukromém vlastnictví, o menší část se pak stará veřejná správa. Významná část děl vznikla v 60. letech 20. století díky takzvanému procentnímu zákonu, tedy souboru předpisů, podle nichž se část rozpočtu veřejných staveb vyčleňovala na výtvarná díla.“

náměstkyně primátora pro oblast kultury a strategického rozvoje Lucie Baránková Vilamová

Analytická část koncepce ukázala, že Ostravě dosud chyběla jednotná evidence uměleckých děl, komplexní pravidla pro pořizování nových realizací i přehledně nastavený systém financování jejich oprav. Koncepce proto počítá například s pasportizací a kategorizací děl, přípravou plánů péče, nastavením pravidel pro architektonicko-výtvarné soutěže nebo s podporou dočasných uměleckých intervencí.

Dokument vznikal ve spolupráci s odborníky a lidmi, kteří se umění ve veřejném prostoru věnují v praxi. Do pracovních skupin, strukturovaných rozhovorů a konzultací se zapojili zástupci Fakulty umění Ostravské univerzity, galerií PLATO a GVUO, Městského ateliéru prostorového plánování a architektury, muzeí, městských obvodů a magistrátních odborů, ale také umělci, restaurátoři, památkáři a zástupci nezávislé kulturní scény. Zkušenosti byly sdíleny rovněž s odborníky z Prahy a Brna.

Strategický dokument se zabývá třemi oblastmi: péče, tvorba a komunikace. Oblast péče se zaměřuje na jednotnější evidenci uměleckých děl, sledování jejich stavu, plánování údržby a lepší koordinaci mezi magistrátem, městskými obvody, odborníky a soukromými vlastníky. Cílem je předcházet poškozování a zániku děl a zachovat hodnotné realizace také pro další generace.

Oblast tvorby vytváří podmínky pro vznik nových kvalitních děl trvalého i dočasného charakteru. Počítá s transparentními způsoby jejich výběru, se zapojením odborníků a s užším propojením umění s veřejnými investicemi, architekturou a proměnami veřejných prostranství. Třetí oblast je věnována komunikaci, vzdělávání a zapojování veřejnosti.

„Jsem přesvědčena, že kvalitní umění ve veřejném prostoru naplňuje svůj potenciál pouze tehdy, pokud mu veřejnost rozumí a přijímá jej jako součást identity města.“

náměstkyně primátora Lucie Baránková Vilamová

Schválením koncepce Ostrava získává společný rámec, podle něhož může v následujících letech postupovat při ochraně uměleckého dědictví, přípravě nových realizací i při začleňování umění do každodenního života města.