Myšlenka uctít v Ostravě Otu Filipa je tu s námi již několik let. Před dvěma lety, v březnu 2024, mu za jeho umělecký přínos byla udělena Cena města Ostravy in memoriam, nicméně mimoto jsme hledali také cestu, jak tuto osobnost připomenout i ve veřejném prostoru města, což bylo již dříve předmětem podnětů z řad občanů. Jméno Oty Filipa tak již pár let figurovalo v zásobníku jmen vhodných pro pojmenování nově vzniklých veřejných prostor, nicméně v takových případech je ta čekací doba poměrně dlouhá, proto jsme se nakonec rozhodli vydat nejprve cestou pamětní desky.

náměstkyně primátora pro oblast kultury a strategického rozvoje Lucie Baránková Vilamová

Pamětní deska je umístěna na rohu pravého křídla Nové radnice, přičemž její první část se nachází přímo na Prokešově náměstí a druhá na Sokolské třídě, a je dílem sochaře Petra Szyrokého. Jeho návrh byl vybrán k realizaci na základě uzavřené výtvarné soutěže, do níž bylo osloveno sedm umělců a umělkyň.

V neúplnosti informací, při pohledu pouze na jednu z desek, hledám symboliku jak Filipova života, tak jeho románového díla. Tak jako byl Filip ‚za rohem‘ v emigraci, tak stále nějakou svou částí zůstával v rodné Ostravě, která se do jeho práce propisovala i v německém exilu. Souvislost této koncepce s Filipovým dílem vidím v jeho popisu jednotlivých románových charakterů i jejich souvislosti s velkými evropskými dějinami. Filip u svých postav nebuduje komplikované psychologické portréty, ale právě jen tím nahlédnutím za roh, kde čeká něco skrytého, dokáže vytvořit živé figury pestré Ostravy 20. století. Tak jako je deska rozpůlená, tak stejně 20. století, politické a rasové rozdíly vnitřně rozpůlily mnoho lidí, o nichž Filip píše. Rozdělením desky bude připomínka Oty Filipa viditelná ze všech, na daném místě, možných stran Ostravy, tak jako se i on do všech míst díval a spojoval jednotlivosti národnostního a dějinného tavicího kotle Ostravy v jeden celek.

autor pamětní desky Petr Szyroki

Na podobě pamětní desky i samotné výtvarné soutěži se podílela specializovaná pracovní skupina, do které byli krom náměstkyně pro kulturu Lucie Baránkové Vilamové zapojení také odborníci: ředitel Galerie výtvarného umění v Ostravě Jiří Jůza, ostravský sochař a restaurátor Jan Šnéberger, kronikář statutárního města Ostravy Martin Juřica a literát a básník Jan Nemček. Do celého procesu vzniku pamětní desky byla přizvána také dcera spisovatele Hana Filip.

Velkým úkolem pro pracovní skupinu bylo vybrat vhodné místo, kam by bylo možné desku umístit. Ota Filip je spojován zejména se Slezskou Ostravou, kde vyrůstal a kterou ve svých románech i podrobně zachycuje, nicméně jeho rodný dům již dávno nestojí, a proto jsme museli hledat další alternativy. Volba nakonec padla právě na budovu Nové radnice, kde Filipův otec Bohumil provozoval kavárnu. Ta se během jeho dospívání stala spisovatelovým druhým domovem. Jsme rádi, že se podařilo nalézt místo, které odpovídá jeho významu – jednak má úzké napojení na osobní příběh Filipa, a zároveň je výraznou dominantou v rámci města. Nicméně i skutečnost, že Nová radnice je významná nejen v ostravském kontextu, ale i v tom celorepublikovém, a od 1. července 2024 je zařazena mezi národní kulturní památky, sehrála významnou roli v procesu vzniku pamětní desky, protože bylo třeba zohlednit i pravidla památkové péče.

náměstkyně primátora Lucie Baránková Vilamová

Odhalení pamětní desky proběhlo za přítomnosti náměstkyně pro kulturu Lucie Baránkové Vilamové, dcery spisovatele Hany Filip a autora desky Petra Szyrokého. S životem a dílem Oty Filipa přítomné seznámila prof. Iva Málková z Ostravské univerzity, která se na tohoto literáta dlouhodobě specializuje, a celý akt doprovodilo hudební vystoupení ZUŠ Edvarda Runda ze Slezské Ostravy.

K připomenutí osobnosti spisovatele Oty Filipa se připojuje také Moravskoslezská vědecká knihovna, která dnes sídlí v prostorách bývalé Filipovy kavárny, a Knihovna města Ostravy, konkrétně pobočka Hladnovská na Slezské Ostravě. Obě knihovny připomenou autora skrze výstavu jeho literárních děl, Knihovna města Ostravy svou výstavu Ostravské kořeny Oty Filipa doprovodí také literárním kvízem mapujícím život a dílo spisovatele, který budou moci návštěvníci vyplnit přímo na místě či elektronicky. Součástí výstavy budou i zajímavostí z fondu KMO jako např. výtisk s osobním věnováním a podpisem Oty Filipa. 

Ota Filip byl renomovaný spisovatel, který se narodil 9. 3. 1930 ve Slezské Ostravě. Přestože většinu svého života Filip prožil mimo Ostravu, bylo to právě období dospívání v meziválečné Ostravě, které zásadně ovlivnilo jeho literární tvorbu. Ta vycházela z osobních zkušeností z česko-německo-polského prostředí a významnou roli v ní hrály také reflexe poválečných poměrů, sudetský odsun Němců či vlastní komunistická perzekuce. Mezi jeho nejznámější díla patří Cesta ke hřbitovu, za niž byl oceněn literární cenou města Ostravy, nebo román Nanebevstoupení Lojzka Lapáčka ze Slezské Ostravy, který reflektuje vývoj dějinných událostí na Ostravsku v období 30.–60. let 20. století a stal se jednou z nejznámějších knih napsaných o Ostravě. Od roku 1974 žil v německé emigraci, jeho díla tak byla publikována hojně také v zahraničí. Během svého života byl oceněn již zmíněnou literární cenou města Ostravy (1967), literární cenou města Mnichova (1991), stal se držitelem Medaile za zásluhy o stát v oblasti umění (2012) a in memoriam byl oceněn také Cenou města Ostravy (2024). Zemřel 2. 3. 2018 v Garmisch-Partenkirchenu ve Spolkové republice Německo.